Neměli bychom se ptát…

Proč bychom se neměli ptát ostatních na jejich zaměstnání

Proč se ptáme lidí, které sotva známe na jejich zaměstnání? Je to důsledek nezdravého propojení našeho zaměstnání a osobního života.

Alina Dizik, 10. srpna 2016

Po prvních několika minutách rozhovoru s neznámým člověkem je Yasaman Hadjibashi nevyhnutelně položena otázka, kterou dostáváme všichni: “Co děláš za práci?” Úmyslně dává neurčité odpovědi.
Měla by zmínit její MBA získaný na Harvardu, nebo fakt, že je pracuje ve vrcholovém managementu v Barclays Africa Group. Nicméně vedoucí datový manažer v Johannesburgu nabídne méně než detailní odpověď, která jako doufá, oddělí její osobnost od role, kterou v zaměstnání vykonává. “Ráda bych, aby mě lidé poznali před tím, než budou znát mou kvalifikaci,” říká. “Je to takový můj test, protože bych ráda věděla, jestli bych si získala i tak jejich respekt.”

I přes to většina úspěšných lidí profituje z rozmotávání svých vlastních pocitů a pracovní role.

Hadjibashi má rozpačité pocity z propojení sociální a pracovní role. Kariérní poradci tvrdí, že v sociálním prostředí většina úspěšných lidí profituje z rozmotávání jejich vlastních pocitů a pracovní role. Udržování oddělené identity pomůže překonat ztráty zaměstnání, pomůže vytvořit více opravdových mimopracovních vztahů a usnadní lidem mít pocit respektu, i když nezastávají vysoce postavenou pozici. Ale tak, jak zaměstnavatelé vyžadují plné pracovní nasazení, mnoho pracovníků zjišťuje, že je nemožné oddělit svou práci od jejich soukromého života. To negativně ovlivní jejich zdravý životní přístup, říká Al Gini, profesor obchodní etiky na Loyola Universitě v Chicagu a autor Moje práce a já (v originále: My Job, My Self). “Čím méně máme jiných zájmů, tím více lpíme na své práci. Pokud o práci přijdeme, zažíváme šok,” říká Gini.

“Nenechte se zaškatulkovat – Ho Shee Wai”

Buďte si jistí, že ti, kteří potřebují pracovní identitu, jednoduše zkouší vytvořit své místo v pracovní společnosti stejným způsobem, jakým se asijské kultury soustředí na hierarchické role v rodině a upřednostňování rodiny před zaměstnáním, říká Ho Shee Wai, psycholog a ředitel Counselling Place v Singapuru.

Ale jak se ostatní vyptávají na vaše zaměstnání, aby si vás mohli zařadit, tak prozrazení vašeho zaměstnavatele nebo pracovní pozice může vytvořit mylné sebevědomí nebo hluboké propojení s prací, které byste možná nejraději opustili. “Nenechte se polapit do pasti škatulkování.”

Nechat práci za sebou

V sociálním prostředí je typické vytváření více různých rolí. Ti, kteří se identifikují pouze skrze svou práci, mohou snadno propadnout depresi, pokud by měli o ni přijít, zatímco ostatní se mohou ze ztráty snadno vzpamatovat, tvrdí Susan Krauss Whitbourne, profesorka psychologie na univerzitě Amherstu v Massachusetts, USA.

Ti, kteří jsou ve své práci šťastnější potřebují více času, aby se se změnou vypořádali. Pracovníci, kteří si své pracovní pozice užívají, například pro to, jak je jejich práce důležitá nebo pro to, že se v práci baví, jsou více závislí na své pracovní identitě oproti zaměstnancům, kteří jednoduše pracují pro peníze a postavení, dle provedeného výzkumu od Krauss Whitbourne.

Ztráta zaměstnání může způsobit více problémům těm, kteří si svou práci více zvnitřní.

Kroky k vyvážené identitě

Vytvořte si jedinečnou značku, která se soustředí na vaše zkušenosti raději než na jméno vašeho zaměstnavatele nebo názvu pracovní pozice, říká Francois Daumard, výkoný manažer IT v San Francisku. Když se Daumard přesunul z velmi vysoké pracovní pozice v Microsoftu na volnější pozici v Apple, a nyní do méně známé firmy, rozhodl se to sdělit svým známým aniž sdělil název firmy nebo pracovní pozice.

Změna zaměstnání mu pomohla vytvořit si ucelenou identitu, zejména před známými, kteří se vždy zajímali o jeho pracovní kariéru. Nicméně sám o sobě prohlašuje, že je “kanálový markeťák”, který je nakloněn své praxi v kanálovém marketingu. “Pro mě se můj zaměstnavatel stal druhořadou otázkou,” říká. Ale pro mnoho lidí je pomocným trikem koníček, který je zcela mimo pracovní obor, říká Krauss Whitbourne. Ona sama stráví několik hodin za týden ruční výrobou a vyšíváním.

Ať už se jedná o vyšívání, ruční výrobu nebo jiný koníček, je důležité, aby byl zajímavý a mimo pracovní prostředí.

“Potřebujete si vybrat takové koníčky, které jsou důležité a nejsou pouze nějakou blbostí,” říká. Mnoho zaměstnavatelů usiluje o volnočasové aktivity mimo kancelář, ale upouští od nich tak rychle, jak se hromadí práce. Klíč je v nastavení důležitosti a povzbuzení.

Hadjibashi tvrdí, že při naplňování jakékoliv kariéry je důležité se oddělit od hodnocení založeného pouze na pracovní pozici, ať už se jedná o matky v domácnosti, učitelé nebo podnikatele. S přáteli je to snadné, neboť diskuze zaměřená pouze na práci může být více technická a není přirozeným tématem. Kontakt s lidmi mimo pracovní obor dává více prostoru být sám sebou, a dodává: “Už jen čas strávený s těmito lidmi mi dává možnost vypnout.”

Originál naleznete na: http://www.bbc.com/capital/story/20160809-why-you-shouldnt-ask-people-what-they-do

Překlad a jazyková úprava: tompok76

>>home<<