BlaBlaCar

Miliony lidí chtějí sdílet svá auta – ale my ne, sdělují svým chováním Britové

 

Těžký průlom britského trhu pro francouzsky myslící společnost

 

Start-upová společnost založená v roce 2006 má úspěch již po celém světě, ale prolomení britského trhu pro ní představuje velmi tvrdý oříšek, píše James Hurley

 

Mezi investory nebyl nedostatek skepse, když Nicolas Brusson představil svůj nápad o online platformě, která pomůže lidem sdílet volné sedadlo svého vozu. “Říkali, když k tomu přesvědčíš 100 tisíc lidí, bude to zázrak”, zavzpomínal.

Nyní BlaBlaCar, společnost kterou Brusson, Frédéric Mazzell a Francis Nappez v roce 2006 společně založili, má více než 25 milionů členů, a každý měsíc asi 4 miliony cestujících po celém světě. “Máme téměř 100 tisíc nových členů během několika dní”, říká Brusson. Ve Francii služba zaznamenala velkou oblibu, oslovila 40 % mladých mezi 18 a 30 lety.

Investoři nakonec viděli potenciál také. Do společnosti bylo investováno 315 miliónů USD venture kapitálu, a s poslední investicí se společnost stala takzvaným evropským jednorožcem mezi start-up společnostmi s hodnotou více než jedné miliardy USD. Britoni, kteří jste o společnosti ještě neslyšeli se nemusíte cítit jako Luddité. Nicméně i když 45 z téměř 500 zaměstnanců BlaBlaCar sídlí v Londýně, je těžké si britský trh naklonit.

“Z počátku jsme si mysleli, že to bude pouze francouzská věc, protože Francie je více sociální nebo tak nějak. Ale poté jsme si uvědomili, že naše věc funguje ve Španělsku, Itálii, Německu a Polsku. Vidíme, že celý evropský kontinent má podobný model chování. Funguje to více méně všude stejně. Ale Británie je trochu jiná.” říká Brusson.

Služba funguje na principu spárování osob, které se chtějí cestovat mezi městy a řidiče, kteří mají stejnou cestu. Řidiči vyplní svou plánovanou cestu na stránky společnosti a pasažéři, kteří chtějí svézt provedou online rezervaci a platbu. Prostředky jsou převedeny až po realizaci cesty.

BlaBlaCar si za každou transakci ponechá mezi 12 a 15 % z každé cesty. Myšlenka je sdílet náklady na cestu, ne realizovat zisk. Příspěvek na cestu je kontrolovaný, a tak řidiči nemohou přes stránky společnosti získat více, než jsou náklady na cestu. To umožňuje řidičům a společnosti BlaBlaCar se vyhnout povinnosti u regulátorů trhu danit a povinnosti pojištění, které by jinak byly povinností tak, jak je tomu u výdělečné činnosti. To také společnost odděluje od podobných společností, jako je Uber, gigantická služba minitaxiků na zavolání, říká Brusson. “V Uberu je to řidič poskytující služby za úplatu. BlaBlaCar je komunita lidí, kteří sdílí náklady na cestu.”

Mazzela dostal nápad založit společnost, když měl jednou o Vánocích blízko západního pobřeží Francie potíže chytit vlak z Paříže domů. “Myslel si, že musí existovat webová stránka, která umožňuje získat kontakt na řidiče, kteří jedou stejnou cestou. Ale nic takového neexistovalo a tak bylo zcela jasné co se by se mohlo udělat.”

Růst byl první dva roky pomalý. “Existovalo mnoho nedůvěřivců” kritikové říkali, “Lidé to nebudou používat, nebudou chtít sdílet svá auta.” “Není to obvyklý obchodní přechod z offline na online. Pokud je to něco jako doručování potravin, tak to dává okamžitě smysl. To co jsme popsali, je přeměna svého auta na téměř veřejnou dopravu – a pro lidi je velmi těžké pochopit potenciál celé věci.”

Neobvyklý obrat nastal ve formě oblaku sopečného prachu po erupci na Islandu. Za pomoci přerušeného leteckého provozu byl BlaBlaCar často “jedinou možností, jak se dostat domů”, říká Brusson. Mnoho z těchto uživatelů se vrátilo pro víc, a nyní je služba aktivní ve 22 zemích, včetně Turecka a Ruska.

Cesta z Londýna do Manchesteru stojí asi 20 liber, pokud jí někdo nabízí. Brusson říká, že služba umožňuje uživatelům cestovat po cestách, které nejsou pokryty veřejnou dopravou, a pro lidi s nízkými příjmy se stává stále častějším způsobem přepravy. “V momentě kdy si řeknete, že náš trh jsou všichni lidé, kteří cestují z bodu A do bodu B autobusem, vlakem nebo autem, tak se jedná o enormní velikost trhu.”

O řidičích si pasažéři zjišťují informace, aby k nim získali důvěru, a existuje také varianta pouze pro ženy, které se necítí příjemně pokud sdílí auto s cizími muži. “Někteří lidé si myslí, že je to něco jako stopování. Ale to vůbec není: 99 % lidí z naší komunity nikdy nestopovalo.”

Tak proč se Británie brání?

 

Brusson předpokládá, že dominantní Londýn může být tím problémem z důvodu omezení cest mezi městy. “Je to těžší, když v lidé jednoho obrovského města chtějí v témže městě zůstat.”, říká. “O víkendu není cestování tak časté, jako je tomu v jiných zemích.”

Dodává, že více pochybujeme o vzestupu sdílené ekonomiky v porovnání s jinými kontinenty. “Je to těžké vyčíslit, ale v Británii existuje kulturní povědomí, lidé jsou při sdílení cest více skeptičtí.” BlaBlaCar pokračuje v pokusech získat Británii na svou stranu a Brusson říká, že pařížská společnost vidí Londýn jako své druhé ústředí”, kde je řízen marketing a růst rizikových trhů. “Považujeme Británii jako místo, odkud si získáme celý svět.”

Brusson, kterému je 38 let, říká, že bychom se měli bát Británie pouze v případě, že vyhraje Brexit, a bude omezen volný pohyb. “Nejhorší věc, která by se mohla stát, pro Evropu i Británii, je omezení možnosti pracovat evropanům v Londýně.”

Říká, že BlaBlaCar se nepokusí o prodej, dokud nebude zisková. Také dodává, že se obává ohodnocení a investiční bubliny v technologické branži. Zakladatelé současně upozorňují personál o blížící se konfrontaci s nadhodnoceným oceněním společnosti.

“Vyrostli jsme bez jakéhokoli prodeje. Když investiční prostředí je roztočené na nejvyšší otáčky, stává se problémem. S každou společností, se kterou mluvíme si myslí, že má astronomickou hodnotu a už s tím nelze nic udělat, ale to nedává smysl.” BlaBlaCar zvýšila svůj kapitál o 200 milionů USD minulý rok v září. Brusson trvá na tom, že společnost má mnoho zdrojů, aby překonala případné výmoly na cestě k úspěchu.


Převzato z THE TIMES, Business Working Life, strana 46 ze 14. března 2016
Překlad tompok76

>>home<<